V České republice bude od ledna 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů. Ve čtvrtek 5. prosince 2013, tedy dva dny poté, co Ministerstvo zdravotnictví ČR oficiálně oznámilo zahájení tohoto projektu, se v Praze sešli na odborném semináři zástupci institucí a odborností, které jsou do screeningových programů zapojeny, aby zde diskutovali krátkodobé i dlouhodobé dopady tohoto nepochybně pozitivního kroku, o nějž bojovali několik let.
Seminář nazvaný „Stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice a význam adresného zvaní občanů“ pořádal Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU) ve spolupráci s Kanceláří WHO v ČR, Iniciativou Kolorektum.cz a Kanceláří poslance Evropského parlamentu RNDr. Pavla Poce. Osobní záštitu nad seminářem převzali ministr zdravotnictví ČR MUDr. Martin Holcát, MBA, ředitelka Kanceláře WHO v ČR MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH, a poslanec Evropského parlamentu RNDr. Pavel Poc.
Adresné zvaní uvádějí přední čeští odborníci již dlouhou dobu jako jedinou možnou cestu ke zvýšení účasti občanů ve screeningu zhoubných nádorů (ZN) prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku. Ta v současné době dosahuje u prvních dvou uvedených přes 50 %, u kolorektálního karcinomu je to však pouhá čtvrtina cílové populace. Přesto jsou tato čísla stropem, přes který se bez cíleného pozvání každého dosud nezapojeného jedince nelze dostat.
Semináře se také zúčastnil poslanec Evropského parlamentu RNDr. Pavel Poc, významný protagonista prevence nádorových onemocnění v EU, který je mimo jiné iniciátorem a spoluautorem Prohlášení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2010 o boji proti rakovině tlustého střeva a konečníku v Evropské unii. Při zahájení semináře konstatoval, že zavedením adresného zvaní se Česká republika zařazuje mezi nejvyspělejší země v oblasti boje proti preventabilním zhoubným nádorů, jakou jsou např. Finsko či Slovinsko. „Prosazení tohoto projektu trvalo poměrně dlouhou dobu a ani výsledky v podobě výrazného snížení mortality nebudou patrné hned. Je to však investice do budoucnosti, která sice přesahuje délku jednoho volebního období, ale našemu státu, tedy nejen zdravotnickému systému samotnému, se bohatě vyplatí,“ upozornil Pavel Poc.
Metodiku adresného zvaní a systém implementace, který byl vyvinut za podpory Světové zdravotnické organizace (WHO) a Ministerstva zdravotnictví ČR, představil v úvodu semináře doc. Ladislav Dušek (IBA MU). Program zvaní bude koordinován Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci s plátci zdravotní péče a s odbornými lékařskými společnostmi. Své klienty (pojištěnce) budou k prevenci zvát zdravotní pojišťovny, které také uhradí veškerá potřebná vyšetření. Zvaní bude probíhat postupně v čase (po měsících), aby se rovnoměrně obsadila kapacita diagnostických center. Kontrola výsledků bude prováděna vždy po roce od odeslání zvacího dopisu – tedy opět průběžně po měsících.
Stav jednotlivých screeningových programů a význam adresného zvaní pro jejich další průběh zhodnotili jejich odborní garanti – prof. Jan Daneš (VFN v Praze), prof. Miroslav Zavoral (ÚVN Praha) a MUDr. Vladimír Dvořák (Centrum ambulantní gynekologie a primární péče, Brno); za praktické lékaře, kteří jsou nedílnou součástí prevence, promluvil doc. Bohumil Seifert (1. LF UK). Pohled plátců na problematiku prezentovaly MUDr. Hana Šustková (VZP ČR) a MUDr. Renata Knorová (ČPZP).
Adresné zvaní je krokem, kterým se organizovaný screening stává populačním. Všechny tři české národní screeningové programy ZN disponují komplexním diagnostickým i informačním zázemím, které je připraveno na očekávanou zvýšenou účast občanů a je schopné výsledky projektu rychle vyhodnotit. Zvaní občanů je však třeba doprovodit kvalitní informační kampaní, která je v současné době připravována a rozesílání zvacích dopisů bude doprovázet. Do přípravy obsahu kampaně by však měli být zapojeni i zástupci odborných společností, a to minimálně ve fázi jeho finalizace.
Dlouhodobé dopady adresného zvaní a související vyšší účasti občanů ve screeningu jsou nepochybně pozitivní, jak prokázala řada studií po celém světě: záchyt nádorů v ranějším stadiu, větší šance na vyléčení pacienta a úspora nákladů za léčbu pokročilého onemocnění. Lékaři i zástupci zdravotních pojišťoven však upozorňují, že počáteční efekt může být zcela opačný, a to zejména u kolorektálního karcinomu. Díky většímu počtu lidí, kteří dosud prevenci zanedbávali a ke screeningovému vyšetření se dostaví poprvé, dojde velmi pravděpodobně zpočátku naopak ke zvýšení incidence pokročilých stadií onemocnění (v literatuře je tento jev označován jako „harvesting effect“). Finanční náklady vyplývající ze zavedení adresného zvaní tedy nesouvisí jen s rozesíláním dopisů a informační kampaní. Ve zdravotním systému je třeba najít i prostředky na zvýšený počet diagnostických vyšetření a v neposlední řadě i na léčbu očekávaného vyššího počtu nádorů, zejména těch, které budou diagnostikovány v pozdějším klinickém stadiu. Odborníci, plátci zdravotní péče i politici si však uvědomují, že prevence ZN je během na dlouhou trať a vyžaduje vysokou počáteční investici, která se v budoucnosti bohatě vyplatí, zejména s ohledem na stále rostoucí onkologickou zátěž populace.
Česká republika má k dispozici v evropském i světovém měřítku unikátní data pro mapování léčebné péče na celostátní úrovni i lokální. Díky nim lze velmi efektivně hodnotit výkonnost screeningových programů a jejich výsledky a případně i odhalovat případná slabá místa. Každý občan ČR se může s těmito údaji a rovněž s kompletním popisem screeningových programů seznámit na portálech www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz.
Mamografický screening zachraňuje životy žen v České republice již více než 20 let. Svůj každoroční „audit“ podstoupil tento program 14. listopadu 2024 v brněnském hotelu International.
S tématem datové orientovaného rozhodování vystoupil vedoucí ODT IBA LF MU na celosvětové konferenci Evropské společnosti pro simulace v medicíně (SESAM). Digitální poster s prezenčním vystoupení představil zkušenosti se zaváděním dat jako objektivního a validního podklady pro další rozhodování v medicínském vzdělávání na LF MU.
