Ve zvláštním vydání časopisu Klinická onkologie byl publikován souhrn článků hodnotících celkovou situaci v oblasti prevence nádorových onemocnění v České republice. Kolektiv autorů se zaměřil nejen na popis současného stavu screeningových programů zhoubných nádorů v ČR, ale také kriticky poukázal na dosud slabá místa v protinádorové prevenci.
Editory publikace nazvané „Informační základna a stav screeningových programů zhoubných nádorů v České republice“ [1] jsou doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., a RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity (IBA MU) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Ve čtrnácti původních článcích [2–15] přední čeští odborníci hodnotí epidemiologii preventabilních zhoubných nádorů v rámci České republiky i ve srovnání se zahraničím, popisují současný stav informační základny pro hodnocení onkologických screeningových programů, vysvětlují koncepci populačního screeningu v ČR, metodiku i první výsledky adresného zvaní občanů do preventivních onkologických programů, hodnotí dosavadní výsledky a indikátory kvality stávajících screeningových programů a v neposlední řadě poukazují na potřebu efektivní komunikace s laickou veřejností na téma prevence zhoubných nádorů.
V přehledovém článku zdůvodňujícím potřebu prevence nádorových onemocnění [2] je uvedena řada silných důkazů o účinnosti preventivních onkologických programů. Součástí národní strategie podporující onkologickou prevenci jsou programy screeningu zhoubných nádorů (ZN). Základní epidemiologické charakteristiky ZN kolorekta, ZN prsu u žen a ZN hrdla děložního [3] jsou dány jednak vysokou incidencí těchto tří malignit v české populaci a jednak stabilizovanou či dokonce klesající mortalitou, což logicky vede k významnému nárůstu celkové prevalence pacientů. Dobrou zprávou je postupně rostoucí podíl ZN prsu diagnostikovaných v časných stadiích, což je předpokladem pro úspěšnou léčbu. Karcinom hrdla děložního a kolorektální karcinom jsou bohužel i nadále ve vysokém procentu případů diagnostikovány v pokročilých stadiích. Vysoká zátěž české populace ZN kolorekta, ZN prsu a ZN hrdla děložního je patrná i z mezinárodního srovnání [4].
České programy screeningu zhoubných nádorů disponují komplexním informačním systémem, jehož základy byly položeny již v roce 2002 a který se neustále vyvíjí v reakci na nové podněty [5]. Jedním z nich je projekt adresného zvaní občanů do preventivních onkologických programů, který má detailně vypracovanou metodiku a k dispozici jsou již jeho první výsledky [6].
Patřičná pozornost je věnována souhrnným výsledkům národních programů screeningu ZN prsu [7], ZN hrdla děložního [8] a ZN kolorekta [9,10]. Nejpozitivnější informace v tomto ohledu přináší Národní program screeningu karcinomu prsu, kde je dosahováno nejvyšších hodnot pokrytí cílové populace a během poslední dekády navzdory růstu incidence dochází k poklesu úmrtnosti [7]. Velmi dobré jsou i výsledky Národního programu screeningu karcinomu hrdla děložního, kde je pozorován setrvalý pokles incidence i mortality tohoto onemocnění [8]. Výsledky Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu jsou však zatím poněkud rozpačité. Ačkoli pokrytí cílové populace testem na okultní krvácení do stolice (TOKS) roste, účast stále není dostatečně vysoká na to, aby měl program významnější dopad na epidemiologii onemocnění [9]. Kvalitním a kapacitním zázemím disponuje ČR i v oblasti screeningových kolonoskopií, avšak ani u této screeningové modality nebylo dosud dosaženo patřičné účasti cílové populace [10].
Kvalita a bezpečnost všech tří screeningových programů je v České republice pečlivě monitorována pomocí standardizovaných indikátorů kvality [11]. V článku Májek a kol. [12] jsou detailně prezentovány indikátory kvality Národního programu screeningu karcinomu prsu: jejich pravidelně monitorované hodnoty dokládají postupné zvyšování kvality mamografického screeningu v ČR, který je tak plně v souladu s mezinárodními doporučeními o zajištění kvality.
Důležitou součástí informační podpory screeningových programů zhoubných nádorů jsou oficiální webové portály www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz, kde má široká veřejnost i odborní pracovníci ve zdravotnictví k dispozici všechny aktuální a relevantní informace [13]. Velmi významnou roli v propagaci onkologických screeningových programů hrají různé neziskové organizace a občanská sdružení [14]. Na kolorektální karcinom, který představuje závažnou onkologickou zátěž na celoevropské úrovni, je zaměřena platforma www.crcprevention.eu [15].
V oblasti protinádorové prevence má Česká republika ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi značné rezervy. Ačkoli Češi patří mezi onkologicky nejvíce zatížené populace v Evropě, v ČR dosud nebyla vybudována konzistentní politika primární prevence protinádorových onemocnění, a to dokonce ani v případě prevence kouření [16]. V mezinárodních statistikách navíc vycházíme jako populace s vysokou prevalencí obezity, která je významným rizikovým faktorem pro vznik nádorových onemocnění. V rámci Evropy jsou Češi nejvíce zatíženou populací, co se týče podílu zhoubných nádorů vzniklých v souvislosti s nadváhou či obezitou [17]. Doc. Dušek a dr. Májek ve svém editorialu ke speciálnímu číslu Klinické onkologie vyjádřili naději, že souhrn právě zveřejněných informačních zdrojů přispěje k přijetí správných rozhodnutí posilujících klíčové aspekty prevence zhoubných nádorů v ČR.
Mamografický screening zachraňuje životy žen v České republice již více než 20 let. Svůj každoroční „audit“ podstoupil tento program 14. listopadu 2024 v brněnském hotelu International.
S tématem datové orientovaného rozhodování vystoupil vedoucí ODT IBA LF MU na celosvětové konferenci Evropské společnosti pro simulace v medicíně (SESAM). Digitální poster s prezenčním vystoupení představil zkušenosti se zaváděním dat jako objektivního a validního podklady pro další rozhodování v medicínském vzdělávání na LF MU.
