Program mamografického screeningu funguje v ČR nepřetržitě od roku 2002, tedy již 15 let. Tento program je plně organizovaný, s jasně definovanými pravidly a sítí kontrolovaných akreditovaných center. Bez kvalitních screeningových center by program nemohl fungovat. Nedílnou součástí programu je systém informační podpory, který umožňuje průběžné hodnocení celého screeningového procesu a jeho dopadu na cílovou populaci. Tuto informační podporu zajišťuje již od začátku programu Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (IBA LF MU).
Česká republika se řadí mezi státy se zavedeným populačním screeningovým programem karcinomu prsu, což není ani zdaleka samozřejmostí ve všech zemích EU. Pokrytí mamografickým screeningem nad úrovní 60 % patří v rámci Evropy mezi nadprůměrné výsledky. V ČR je pokrytí vyšší než ve všech sousedních zemích, nicméně stále nedosahuje takové úrovně jako ve skandinávských zemích.
„Od roku 2002, kdy byl v ČR zahájen organizovaný program mamografického screeningu, byl u 36 734 žen odhalen zhoubný nádor prsu. Drtivá většina z těchto nádorů byla odhalena v časných stadiích, což bylo předpokladem pro úspěšnou léčbu,“ vysvětlil RNDr. Ondřej Májek, Ph.D. z IBA LF MU. Program mamografického screeningu významně ovlivňuje populační epidemiologii karcinomu prsu. Klesající mortalita tohoto onemocnění při rostoucí incidenci svědčí o zřetelném dopadu screeningového programu na pokročilost onemocnění. Dlouhodobě se zvyšuje podíl zhoubných nádorů prsu diagnostikovaných v klinickém stadiu I, kde je relativní 5leté přežití takřka 100%. Na úspěch programu mamografického screeningu v ČR poukazuje i publikace Health at a Glance 2017, která se mj. zmiňuje o výrazném zlepšení 5letého přežití pacientek s karcinomem prsu a poklesu úmrtnosti o více než 20 % během posledních deseti let.
Další rozvoj screeningových programů – nejen onkologických – je zahrnut do „Akčního plánu č. 7: Rozvoj programů zdravotního screeningu v ČR“, který tvoří součást rámcového souhrnu „Zdraví 2020: Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“. Nutným předpokladem další optimalizaci těchto preventivních programů je pečlivá analýza administrativních dat ZP, kterou se bude zabývat Národní koordinační centrum prevence vážných onemocnění.
Podrobnější informace o závěrech z konference, včetně prezentací všech přednášejících a fotogalerie, najdete na www.mamo.cz.