Masarykova univerzita ve spolupráci s Krajem Vysočina a s Jihomoravským krajem společně vytvářejí v rámci evropského projektu CanCon pilotní model sítě komplexní onkologické péče, který bude sloužit jako vzor pro ostatní členské země EU. Na odborném semináři, který se konal 30. září 2016 v Jihlavě, byly představeny dosavadní výsledky spolupráce onkologických pracovišť v obou krajích a principy fungování pilotního modelu, jehož provoz byl v uplynulých týdnech zahájen.
V rámci projektu CanCon (Cancer Control Joint Action) členské země EU společně usilují o snížení onkologické zátěže jejich obyvatelstva. Jedním z devíti pracovních balíčků (work packages) je tzv. „integrated cancer control“, což zahrnuje vytváření sítí komplexní onkologické péče (comprehensive cancer care networks) [1]. Vyspělé evropské země si již uvědomují nutnost existence fungující sítě onkologických pracovišť a začínají tuto alternativu upřednostňovat před někdejšími snahami o koncentraci onkologické péče do špičkově vybavených center. Pádným důvodem je zejména rostoucí incidence i prevalence onkologických pacientů, což je dáno stárnoucí populací i zlepšujícími se výsledky onkologické péče. Pilotní model sítě komplexní onkologické péče byl oficiálně představen na odborném semináři Kraje Vysočina, jehož se na pozvání MUDr. Jiřího Běhounka, krajského hejtmana, zúčastnili představitelé hlavních zapojených institucí: MUDr. Lukáš Velev, MHA (ředitel Nemocnice Jihlava, p.o.), prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. (ředitel Masarykova onkologického ústavu, specializovaného onkologického centra s nadregionální působností) a doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. (ředitel Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity).
Úsilí o harmonizaci onkologické péče v evropských zemích se datuje od listopadu 2003, kdy se v ženevském sídle Světové zdravotnické organizace (WHO) konala pracovní konference s názvem „Konzultace strategie pro zlepšení a posílení programů dohledu nad rakovinou v Evropě“ [2]. Od té doby se objevilo několik různých pokusů o řešení problematiky komplexní onkologické péče. Například ve francouzském Toulouse navrhli model „superintegrace“ onkologické péče i onkologického výzkumu do jediného centra [3]. Jedná se o sdružení subjektů medicínských, technických, klinických, akademických, vědeckých, farmaceutických, veřejných i soukromých, jejichž společným úkolem je boj proti rakovině. Jiným směrem se vydala šestice „velkých hráčů“ v evropském onkologickém výzkumu, kteří založili projekt Cancer Core Europe [4]. Tento model „exkluzivity“ však nijak neřeší strukturu a ekvitu péče v dané zemi. Jako nejracionálnější se z tohoto pohledu jeví „toskánský“ model sítě komplexní onkologické péče, se kterým jako první přišel prof. Lucio Luzzatto z italského Istituto Toscano Tumori [5].
V České republice je deklarován vznik komplexních onkologických center již od roku 2005, ale v některých regionech se dodnes nedaří zajistit deklarovanou kvalitu a ekvitu onkologické péče. V mnoha krajích se pod pojmem „komplexní onkologické centrum“ rozumí jedna větší nemocnice, bohužel bez další návaznosti na regionální poskytovatele onkologické péče. Jednou z mála světlých výjimek je v tomto ohledu Kraj Vysočina, který již od roku 2005 systematicky buduje promyšlenou síť vzájemně spolupracujících nemocnic. V oblasti poskytování specializované onkologické péče navíc Kraj Vysočina úzce spolupracuje s Jihomoravským krajem. Poskytovatelé onkologické péče v obou krajích spolu navíc letos uzavřeli písemnou smlouvu, ve které se zavázali postupovat podle jednotných standardů a protokolů. Nemocnice si tak v žádném případě nekonkurují, ale naopak efektivně spolupracují. Vzhledem k účasti České republiky v evropském projektu CanCon se tak uvedený systém přímo nabízel jako pilotní model onkologické sítě (Comprehensive Cancer Care Network, CCCN) [6], jak je popsáno ve východiscích a cílech tohoto projektu.
Spolupráce mezi nemocnicemi Kraje Vysočina je koordinována Komplexním onkologickým centrem Nemocnice Jihlava [7]. V první fázi projektu se do sítě komplexní onkologické péče zapojuje pět regionálních nemocnic, a v souladu s hlavními principy modelu sítě komplexní onkologické péče byla zahájena rozsáhlá spolupráce s třemi velkými nemocnicemi v Brně [8]. Ve všech těchto nemocnicích aktuálně probíhá standardizace klinických postupů pro onkologickou péči. Očekává se, že „standardizované“ by měly být i výsledky: jinými slovy, ať už se onkologický pacient obrátí na kteroukoli ze zapojených nemocnic, poskytnutá péče bude všude stejně kvalitní a odpovídat tomu budou i její výsledky. V druhé fázi projektu budou zapojeni ambulantní specialisté. Velmi vítaná je spolupráce zejména s Masarykovým onkologickým ústavem [9] v Brně, který je specializovaným onkologickým centrem s nadregionální působností.
Kraj Vysočina již nyní nabízí plnou infrastrukturu pro moderní onkologickou péči. Nový model organizace onkologické péče, který se stal vzorem pro projekt CanCon, přinese pacientům dostupnost nejmodernější péče, mezioborové konzultace jednotlivých případů (tedy individuální přístup), kvalitní péči co nejblíže místu bydliště, plošnou kontrolu kvality péče napříč celým regionem, a v neposlední řadě posílení včasné diagnostiky. Kraj Vysočina úspěšně implementoval všechny doporučené screeningové programy a jejich regionální pokrytí je velmi vysoké ve srovnání s ostatními kraji ČR.
Hodnocení všech uvedených parametrů a výstupů je umožněno díky jednotnému informačnímu systému, který byl vyvinut ve spolupráci Masarykovy univerzity a České onkologické společnosti. Epidemiologickou a léčebnou zátěž lze hodnotit zejména prostřednictvím administrativních dat nemocnic a dat z Národního onkologického registru, a to včetně hodnocení výstupů péče, benchmarkingu apod. Díky specializovaným databázím a datům plátců zdravotní péče lze hodnotit i výkonnost a bezpečnost screeningových programů a pokrytí cílových populací. V neposlední řadě je také prostřednictvím specializovaných registrů monitorována cílená léčba vybraných diagnóz. Právě tyto datové zdroje umožňují zcela komplexní a detailní pohled na onkologickou péči v Kraji Vysočina, který byl ostatně prezentován i na tomto semináři.
Dr. Velev připomněl, že i relativně malý region, jakým je Kraj Vysočina, musí umět nabídnout vysoce kvalitní péči všem svým občanům, aby nedocházelo k migraci za léčbou do sousedících regionů. Řešením je jednoznačně spolupráce nemocnic, založená na platformě komplexní onkologické sítě. Na několika grafech pak dr. Velev doložil rostoucí léčebnou zátěž jihlavské nemocnice a meziregionální migraci pacientů za léčbou.
Doc. Dušek, oficiální zástupce ČR v projektu CanCon, podrobně informoval o epidemiologii zhoubných nádorů v Kraji Vysočina a vyzdvihl velmi dobré výsledky onkologické péče ve srovnání s ostatními kraji České republiky i s ostatními evropskými zeměmi. Za necelá dvě desetiletí se 5leté relativní přežití onkologických pacientů u drtivé většiny diagnóz výrazně zlepšilo. Významnou roli v tom sehrál i populační screening zhoubných nádorů, který je v Kraji Vysočina velmi dobře organizován a pokrývá velkou část tamní populace. Dr. Běhounek v této souvislosti vyzval přítomné novináře i lékaře, aby přispěli k informovanosti laické veřejnosti o významu preventivních prohlídek a tím i nepřímo k dalšímu zlepšování výsledků onkologické péče v kraji.
Pro budování komplexních sítí nejen onkologické péče a jejich následné hodnocení je naprosto nezbytné, aby byly efektivně využívány dostupné informační a datové zdroje. S tím samozřejmě souvisí i politická a legislativní podpora, kterou na semináři reprezentoval prof. Jan Žaloudík, předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR.
V závěru semináře byla účastníkům představena pilotní verze informačního systému, který je zaměřen nejen na onkologickou péči, ale i na komplexní popis zdravotnického systému a zdravotního stavu obyvatelstva v Kraji Vysočina. Jedná se o nový projekt, jehož cílem je poskytovat údaje o zdraví populace a o zdravotní péči v krajích České republiky. Hlavním výstupem projektu je nový informační a analytický portál nazvaný „Regionální zpravodajství Národního zdravotnického informačního systému (NZIS)“ [10], který je v první verzi publikován pro Kraj Vysočina a město Brno. Připravovaná plná verze portálu dokáže popsat zdravotní stav populace ČR pomocí relevantních indikátorů, což pomůže naplnit hlavní cíl Národní strategie Zdraví 2020: zlepšit zdravotní stav obyvatelstva, ovlivňovat a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet.
Pilotní model sítě komplexní onkologické péče v Kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji byl vybudován postupně. Letos byl oficiálně spuštěn jak po stránce legislativní (smluvní), tak po stránce faktické (medicínské), která onkologické pacienty i jejich blízké pochopitelně zajímá nejvíce. V nejbližší budoucnosti se počítá s vyhodnocením funkčnosti modelu a s následným transferem jeho přínosů a standardizovaných postupů do ostatních regionů jak v ČR, tak v ostatních evropských zemích. Ačkoli se rozlohou i počtem obyvatel jedná o nepatrný zlomek Evropské unie, stávající síť komplexní onkologické péče v Kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji má vysokou šanci stát se příkladem pro ostatní země EU. I v rámci České republiky se jedná o unikátní spolupráci, která je významným krokem vpřed ve smyslu poskytování opravdu komplexní onkologické péče, která bude rovnoměrně dostupná všem obyvatelům daného regionu.
Mamografický screening zachraňuje životy žen v České republice již více než 20 let. Svůj každoroční „audit“ podstoupil tento program 14. listopadu 2024 v brněnském hotelu International.
S tématem datové orientovaného rozhodování vystoupil vedoucí ODT IBA LF MU na celosvětové konferenci Evropské společnosti pro simulace v medicíně (SESAM). Digitální poster s prezenčním vystoupení představil zkušenosti se zaváděním dat jako objektivního a validního podklady pro další rozhodování v medicínském vzdělávání na LF MU.
