Po loňské odmlce vynucené epidemií COVID-19 se v pátek 12. listopadu 2021 konal v Brně další ročník konference Datový audit mamografického screeningu v praxi. Pořadatelé letos přivítali téměř 140 mamodiagnostiků, radiologických asistentů, sester a dalších odborníků na mamografický screening z celé ČR. Hlavním obsahem přednášek bylo již tradičně souhrnné hodnocení Národního programu screeningu karcinomu prsu v předešlém roce (2020).
Převážnou většinu účastníků konference opět tvořili lékaři a radiologičtí asistenti, kteří pracují v akreditovaných centrech mamografického screeningu. V následujících bodech jsou shrnuty nejdůležitější poznatky, které zazněly během setkání.
Program mamografického screeningu funguje v ČR nepřetržitě od roku 2002, tedy již 19 let. Nedílnou součástí programu je systém informační podpory, který umožňuje průběžné hodnocení celého screeningového procesu a jeho dopadu na cílovou populaci. Informační podporu zajišťuje již od začátku programu IBA LF MU.
Pokrytí cílové populace (tzn. žen ve věku 45–69 let) mamografickým screeningem v roce 2020 dosáhlo 59,9 %. Od roku 2008 je screeningem pokryta přibližně polovina cílové populace. V posledních letech se pokrytí stabilizovalo na hodnotě přes 60 %, v roce 2020 mírně pokleslo, zejména kvůli epidemii COVID-19.
Od roku 2002, kdy byl v ČR zahájen organizovaný program mamografického screeningu, byl u 52 569 žen odhalen zhoubný nádor prsu. Drtivá většina z těchto nádorů byla odhalena v časných stadiích, což bylo předpokladem pro úspěšnou léčbu – u zhoubných nádorů prsu diagnostikovaných v klinickém stadiu I je relativní 5leté přežití takřka 100 %. Dlouhodobě klesající mortalita tohoto onemocnění při rostoucí incidenci svědčí o zřetelném dopadu screeningového programu na pokročilost onemocnění.
Tyto i další, povětšinou pozitivní výsledky screeningového programu byly představeny mj. i pracovníky společného analytického pracoviště IBA LF MU a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Dr. Ondřej Májek vysvětlil nové možnosti datového auditu screeningu karcinomu prsu v souvislosti s daty z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) jehož součástí je mj. Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS). Propojený NZIS poskytuje unikátní datovou základnu pro výzkum výsledků zdravotní péče v oblasti screeningových programů. Z prezentovaných případových studií mj. vyplývá, že téměř 10 % cílové populace českých žen se mamografického screeningu znovu účastní až ve třetím roce a že pravidelná účast ve dvouletém intervalu je spjata se zřetelně lepším zastoupením stadií detekovaných karcinomů.
Mgr. Renata Chloupková se zaměřila na datovou základnu screeningových programů a na vývoj přístupných datových sad. Publikace tohoto typu datových sad má kromě zjevných přínosů, jako je např. transparentnost veřejně přístupných informací, i některé limitace, se kterými je třeba počítat. Příkladem přístupných datových sad, které mohou být publikovány v oblasti monitoringu screeningu karcinomu prsu, jsou některé indikátory v rámci mamografického screeningu.
Ing. Monika Ambrožová a prof. Jan Daneš ve dvou vzájemně navazujících příspěvcích představili možnosti, které v současné době nabízí umělá inteligence (AI) v časném záchytu zhoubných nádorů. Dosavadní studie naznačují, že AI lze s úspěchem využít v mamografickém, cervikálním i kolorektálním screeningu. Ačkoli samostatné hodnocení mamografických snímků systémem AI (tzn. bez účasti lékaře) je zatím nereálné, lze předpokládat, že v blízké budoucnosti bude umělá inteligence radiodiagnostikům výrazně usnadňovat jejich práci.
Dr. Daniel Klimeš již tradičně představil aktuální informace ze sběru a validace dat. Tentokrát se zaměřil na problematiku screeningové mamografie prováděné u rizikových žen, které mají osobní anamnézu C50. Kromě toho zmínil praktické dopady zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví.
Dr. Jan Mužík zhodnotil přínos nové metodiky Národního onkologického registru ČR (NOR) pro komplexní hodnocení screeningových programů. Pilotní analýzy výsledků laboratorních vyšetření oborů patologie a cytologie ukázaly významný potenciál dat NOR pro komplexní hodnocení screeningových programů, včetně programu mamografického screeningu.
Odlehčenější příspěvek přednesl dr. Martin Komenda, který představil Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Tento poměrně nový informační zdroj přináší široké veřejnosti obsah, který je odborně garantován Ministerstvem zdravotnictví ČR, Státním zdravotním ústavem a Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně. Jeho ambicí je postupně pokrýt všechna témata týkající se nejen českého zdravotnictví, ale také prevence, diagnostiky a léčby různých typů onemocnění, včetně karcinomu prsu.
Podrobná reportáž, fotografie a prezentace z konference jsou k dispozici na webu Mamo.cz.
Projekt mezinárodního registru pacientů s idiopatickou plicní fibrózou EMPIRE, který je po technické a analytické stránce zajišťován IBA LF MU, přináší dlouhodobě zajímavé odborné poznatky z klinické praxe. Mezi poslední výstupy patří i článek o switchi antifibrotické terapie, který byl publikován v časopise Archivos de Bronconeumología.
Integrační platforma SIMUportfolio, jedna z klíčových agend softwarového vývoje na IBA LF MU, představuje důležitou komponentu v podpoře simulační výuky na fakultě. V lednu 2024 se naši zástupci účastnili dvou odborných setkání, kde představili její aktuální stav a výhledy do budoucna.
